Musím se vám svěřit, jaký pokrok jsme v posledních dnech udělali.
Asi ve dvou letech se Verunka ke mě natrvalo nastěhovala do postele. Ve své postýlce už nechtěla spát. Což o to, to by mi nevadilo, ale horší bylo, že usínala jedině se mnou. Když jsem se vzdálila, začala brečet.
O Vánocích nám dal děda baterie do pejska od Fisher Price, který byl už dlouhou dobu němý, a tím to začalo. Verunka se do něho opět zamilovala a doma se od něho téměř nehne.
Nehne se od něho ani v posteli. Už čtvrtý večer usíná sama a maminka si může konečně po letech oddychnout. Snad jí to nějaký čas vydrží, ťuky ťuk.....
—————