Vývojová dysartrie

Dysartrie

Dysartrie je motorická porucha řeči. To znamená, že je narušena schopnost tvořit artikulovanou řeč, ale užití jazyka jako systému, který v sobě zahrnuje například informace o gramatických pravidlech a významech slov, nerušeno není. Pacient s dysartrií tedy nemá na rozdíl od pacienta s afázií obtíže jazykové a nemá ani narušenu schopnost rozumět tomu, co čte. Pokud pacient není schopen tvořit artikulovanou řeč vůbec, označuje se tato porucha jako anartrie.
Dysartrie vzniká při poškození motorického systému. Toto poškození může vzniknout v důsledku poškození centrálního nervového systému (od mozku samotného přes jeho dráhy, hlavové nervy) ale i v důsledku poškození nervosvalového přenosu nebo svalu samotného. Dysartrie může vzniknou u dospělých jedinců nebo dětí náhle jako důsledek cévní mozkové příhody, úrazu hlavy, nádoru, infekčního onemocnění nebo degenerativního onemocnění.

Vývojová dysartrie

Jestliže se dítě s určitým motorickým postižením (nejčastěji dětskou mozkovou obrnou) již narodí, nebo se určité motorické postižení (nejčastěji degenerativní onemocnění) začne rozvíjet v raném dětství, označuje se tato porucha jako vývojová dysartrie. Přestože jsme na začátku definovali, že dysartrie není porucha užívání jazykového systému, u dětí s vývojovou dysartrií (a obzvláště u dětí s vývojovou anartrií) může být jazyková porucha přítomna, a tyto děti pak vyžadují jiný - velmi specifický - terapeutický přístup než pacienti dospělí.
Poškození motorického systému může způsobit parézu (obrnu), poruchu tonu (svalového napětí) či poruchu koordinace artikulačního svalstva (tedy svalstva jazyka, obličeje, měkkého patra, hltanu, hrtanu). Často bývají při dysartrii přítomny poruchy polykání, které může logoped specificky zaměřenou terapií pozitivně ovlivnit.
Příznaky (symptomy) dysartrie jsou následující: porucha artikulace (řeč může být setřelá, namáhavá, nekoordinovaná), porucha respirace - dýchání (dýchání může být přerývané, povrchní, nekoordinované s tvorbou hlasu), porucha fonace - tvorby hlasu (hlas může být zcela nepřítomen, může být drsný, přiškrcený, nepřirozeně tichý, hlasitý, kolísavý), nosní rezonance (vzduch při řeči uniká nosem a řeč tak nabývá nosový, huhňavý charakter), prozódie (narušeno může být řečové tempo, rytmus, frázování, přízvuk...).
Jak je patrné, dysartrie je komplexní porucha, která vyžaduje komplexní terapii, která nikdy není zaměřena výlučně na samotnou poruchu artikulace (v tom se terapie dysartrie liší od terapie dyslalie). Terapii dysartrie provádí vždy klinický logoped, někdy ve spolupráci s foniatrem (např. při současné přítomnosti poruchy hlasu). Prognóza úpravy onemocnění je závislá na mnoha faktorech, mezi jinými na včasnosti logopedické intervence nebo na charakteru základního onemocnění.

 zdroj: www.klinickalogopedie.wz.cz

Etiologie

Dysartrie má řadu příznaků a ty se dělí podle lokalizace rozsahu léze. Postižení nervové soustavy může být na úrovni kortikální až po periferní léze. Vrozené nevyvinutí nervového systému, trauma, anoxie, infekce a toxické produkty jsou typickými činiteli, které mohou způsobit poškození v mozkomíšní a bulbární oblasti a poškození bazálních ganglií.
Poškození mozku a mozkových drah a následné dysartrii může dojít z následujících příčin:

a) v prenatálním období – úrazy matky, infekční onemocnění matky, krvácení do mozku
plodu při nedostatku vitaminu K, inkompabilita-Rh, nitroděložní změknutí mozku,
nedonošenost různého stupně
b) v perinatálním období – asfyxie během porodu, motorické oblasti mohou být postiženy drobným nebo větším krvácením při porodu
c) v postnatálním období – meningitida, encefalitida, horečnatá onemocnění, intoxikace v prvních měsících života
d) v pozdějším věku – cévní onemocnění, zánětlivá onemocnění mozku, nádory, metastázy, úrazy hlavy, degeneraticní onemocnění CNS, roztroušená skleróza, toxická poškození CNS


Symptomatologie

Neurologické poškození se může projevit již před porodem, v perinatálním období nebo během raného období života. Poškození se projevují jako spasticita, atetóza, ataxie dále poruchy sluchu, zraku, vnímání, intelektu.
Při postižení jednotlivých hlavových nervů je symptomatologie následující:

V. hlavový nerv – při poškození dochází k ochablosti až neschopnosti ovládat čelist, otevřít
a zavřít ústa. Narušena funkce žvýkání.
VII. hlavový nerv – poškození způsobuje poruchy mimického obličejového svalstva. Potíže
při pohybech rtů zejména jejich špulení a nedochází k dotyku rtů a zubů.
IX. hlavový nerv – při poruše je nedostatečná pohyblivost jazyka, kořen jazyka je ztuhlý, je
narušena funkce hltanu.
X. hlavový nerv – dochází k poškození hrtanu, hltanu, měkkého patra a také hlasivkových
vazů. Je narušena tvorba hlasu.
XII. hlavový nerv – jazyk je oslabený, vytváří se nedostatečný tonus, hybnost jazyka je
omezena, potíže činí vyplazování jazyka.

Zdroje: www.seminarky.cz