Vývoj Verunky od narození

První rok života

Verunka byla krásné a zdravé miminko. Od prvních měsíců života se ale začala ve svém vývoji opožďovat. Dlouho měla ručičky v pěst a byla hodně napjatá (spastická). Přesto začala lézt a sedět docela brzo v jedenácti měsících. Hračky neuměla sama uchopit, nedokázala pustit předmět, který držela v ručičce. Nežvatlala, ani jinak nekomunikovala, jen se krásně usmívala.

Druhý rok života

Verunčin vývoj se nijak nezměnil. Zdokonalila se v lezení, ale neuměla se postavit u opory. Zkoušeli jsme ji vést za dvě ruce. Na vyšetření v Motole těsně před jejím druhým rokem začala chodit po nemocniční chodbě za jednu ruku, tak na ni zapůsobila změna prostředí. Začala si hrát s panenkou. Tleskala ručičkama, jediné její slůvko bylo ha(haf). V Motole jí do zprávy napsali: centrální spastická kvadruparéza, lissencefalie I.typu a mozečkový syndrom.

Třetí rok života

Verunka ujde pár krůčků sama, ale nepostaví se u opory. Říkala jsem jí panenka na klíček :), vždy když spadla, tak jsem ji musela postavit, ona ušla pár krůčků a opět byla na zemi. Bouchá dvěma předměty o sebe, stále dělá paci pac a začala vytáčet hlavičku do strany. Byli jsme poprvé v lázních, kde udělala výrazné pokroky. Začala lépe chodit a povídat bába. Zajímají ji zvukové hračky.

Čtvrtý rok života

Verunka se začíná stavět u opory a později i bez opory, chůzi začíná upřednostňovat před lezením, chodí o široké bazi. Sama se ještě nedokáže posadit na židli, nevyleze, ani nesleze z postele. Začínáme zkoušet vyjít schody, zvládne krátkou procházku. V mluvení není žádný pokrok, umí zamávat, obrázky v knížce jí ještě moc neříkají. Má špatnou jemnou motoriku, malé předměty se snaží uchopit všemi prsty. Nepostaví dvě kostky na sebe, nenavlékne kroužek, nerozezná barvy, ani tvary. Je ještě hodně napjatá, nespolupracuje při oblékání.

Pátý rok života

Schody nám dělají stále problém, vyleze na postel, ale nesleze, posadí se s pomocí na židli. Stále chodí o široké bazi, ale lepší se. Bez kočárku už ujde delší vzdálenost. Nechce už lézt, stále jen chodí a sedne si teprve až se mnou. Pozná pár obrázků, baví ji listovat si v knížkách. Zkoušíme znakovat. Začíná maličko žvatlat, používá hop, kuk s významem. Hodně napodobuje rukama. Sama se stále nenají, zkoušíme rohlík, trénujeme, aby si sama dala bonbónek do pusy. Vzteká se, začíná si ubližovat a plácá i maminku. Zajímají jí reklamy.

Šestý rok života

Začíná mi pomáhat při oblékání a svlékání, ruce i nožičky má volnější. S významem požívá několik znaků, napodobuje zvuky a celkově víc žvatlá. Má svůj "tajný jazyk". Používá několik citoslovcí s významem. Pomáhá při uklízení hraček a napodobuje denní činnosti. Zajímají jí stále reklamy a chvíličku se vydrží dívat i na jiné pořady. Líbí se jí smích u Mr.Beana. Ráda čmárá, začala kreslit klubíčko a občas se jí povede i rovná čára. Rozumí jednoduchým příkazům a zákazům, pozná některé předměty v domě. Abstraktním pojmům nerozumí, nechápe slovo Vánoce, ani narozeniny. Stále nepoznám, zda ji něco bolí, nebo trápí. S pomocí začíná stavět komín, ale neumí navlékat kroužky na tyč, nepozná barvy, ani tvary. Stále nosí plínky, vysazování na nočník a WC je zatím neúspěšné. Zkouší nabírat lžičkou, ale sama se stále nenají, jídlo jí ze lžičky padá.