Krůčky vpřed

Pročítám si staré články a nedá mi to a musím napsat, co se za necelý rok změnilo. Ještě loni na jaře jsem tu jásala, jaké pokroky Verča udělala, jak se zlepšila v řeči a že vývoj jde pomaličku dál.

A teď? Musím říct, že vývoj nestagnuje a určité pokroky tam jsou, ale jsou to pokroky velmi maličké, aspoň co se časového úseku jednoho roku týče. Zlepšila se nám komunikace, Verča více žvatlá, vlastně by se dalo říct, že žvatlá od rána do večera, je to moje ukecaná holčina. Naskočily nějaké souhlásky a jednoduchá slůvka, také se snaží některá slova napodobovat intonací i když je neumí vyslovit. Zlepšila se jí jemná motorika, zkouší jíst sama lžicí, z hrníčku pije stále s dopomocí.

Sama se neobleče a svleče se s dopomocí, je po celý den na plínkách a zatím to nevypadá, že by se to zlepšilo.

Rozumově je vnímavější, lépe pracuje u stolečku. Ví, jaká bačkůrka patří ke které nožičce, hodně mě napodobuje, třeba jsem ji přistihla, jak stojí s kelímkem u radiátoru a snaží se ho "odvzdušnit". Tak jsem se už dlouho nezasmála :)

Verče bude brzy sedm, ale ve skutečnosti mám doma maximálně dvouletou princeznu. I když to je těžké, snažím se brát život pozitivně, proč se trápit a užírat se, když to stejně nezměním. Nejdůležitější je, že je Verča šťastná a spokojená.

Nejspokojenější je ve škole. Když si vzpomenu na své obavy, musím se dnes smát. Velmi mě trápilo, že nemohla ještě jeden rok chodit do školky mezi zdravé děti, místo toho bude "zaškatulkovaná" ve Speciální škole. Dnes vím, že to bylo nejlepší řešení. Verunka tam je velmi šťastná, neřeší, ani nechápe, kde je, to jen já, maminka, jsem se nad tím trápila a teď už vím, že zbytečně. Verunce se učitelky i asistenti věnují, vedou ji k samostatnosti, chodí do divadla, plavat, jezdí na výlety, tancují......

Jednou se mě jeden starší pán z vesnice soucitně zeptal: " Bože, bože, co s ní budete dělat, kam ji dáte?" Kam bych ji dala, bude chodit do školy jako každé zdravé dítko. Soucit od druhých nepotřebujeme, jen porozumění, toho se nám nedostává.... Kdyby se onen pán a mnozí další přišli do školy podívat, určitě by změnili názor, ostatně jako i já.

A co plánujeme? Letos opět pojedeme do lázní, žádost se nám ale zasekla na pojišťovně, vypadá to asi až na podzim. Přemýšlím o pořízení komunikátoru, který bych chtěla využít jako logopedickou pomůcku, teď máme na zkoušku zapůjčený z Rané péče a Verunce se velmi líbí.

Také mě zaujal iPad od Apple, který by se dal využít jako komunikátor, nebo díky dotekové obrazovce k jednoduchým hrám, malování prsty, logopedii, prohlížení fotek, jako zážitkový deníček atd. Jistě by se Verunce velmi líbil. To je zatím ale jen krásný sen, uvidím, co přinese budoucnost.

Video: Využítí iPadu pro děti s autismem a Aspergerovým syndromem a já jen dodám, že nejen pro ně :)